I v našem farním kostele, přes covid restrikce v počtu věřících, probíhají v předvelikonočním čase pobožnosti Křížové cesty.
foto: M.Balharová
Pobožnost křížové cesty se rozšířila zejména ve středověku, měla nahradit pouť do Svaté země a návštěvu míst spojených s utrpením Krista.
Počet jednotlivých zastavení kolísal. Papež Klement XII. roku 1731 ustanovil jako závazných 14 zastavení (podle františkánské tradice). Někdy se přidává i patnácté, odkazující k velikonočnímu ránu – prázdný Ježíšův hrob.
Během křížové cesty přecházíme od jednoho zastavení k druhému a rozjímáme nad jednotlivými etapami Ježíšova utrpení. Při modlitbě křížové cesty si můžeme uvědomit, že utrpení v našem životě neneseme sami, ale je s námi Ježíš, který utrpení vzal na sebe a provází nás na naší cestě.
Zastavení křížové cesty
1.zastavení – Pilátův soud
2.zastavení – Ježíšův kříž
3.zastavení – Ježíšův první pád
4.zastavení – Ježíš potkává Pannu Marii
5.zastavení – Ježíš potkává Šimona
6.zastavení – Ježíš potkává Veroniku
7.zastavení – Ježíšův druhý pád
8.zastavení – Ježíš potkává ženy jeruzalémské
9.zastavení – Ježíšův třetí pád
10.zastavení – příprava na Ježíšovo ukřižování
11.zastavení – Ježíšovo ukřižování
12.zastavení – Ježíšova smrt
13.zastavení – Ježíšovo mrtvé tělo na klíně matky
14.zastavení – Ježíšův pohřeb