O Letnicích, 23. května, slavíme slavnost seslání Ducha svatého – tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes) v církvi.

Svátek Letnic připomíná konkrétní událost, kdy deset dní po nanebevstoupení Kristově sestoupil Duch svatý na (ustrašené) apoštoly, kteří dostali sílu vyjít opět mezi lidi a neohroženě zvěstovat Kristovo poselství o Boží lásce k lidem. Letnice jsou vyvrcholením a naplněním události Velikonoc.  Židé si původně o Velikonocích připomínali vyvedení vyvoleného národa z egyptského otroctví. O Letnicích pak darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Kolem letnic se v katolické církvi uděluje dospívajícím lidem „svátost křesťanské dospělosti – Biřmování

„Duch svatý je Bohem působícím v nás“ (Papež František 13.5.2013)

Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec.

Jako většina křesťanských svátků u nás je i tento doprovázen lidovými zvyky, jako jsou čištění studánek, jízdy králů a zejména na Severní Moravě smažení vaječiny ( u nás tzv. snošky) Odkud se tento zvyk vzal se přesně neví, nejspíš ho přinesli Valaši. Dnes slouží tato akce k tomu, aby se setkali i ti, kteří na to po celý rok neměli čas.

Takže i my jsme se, při dodržení všech proticovidových opatření, setkali, připomněli jsme si tuto událost na neformálním odpoledním setkání. Udělali vaječinu (míchaná vajíčka) a probrali to, co nám covid v tomto roce nedovoloval.