Sv. Jan Křtitel, patron našeho farního kostela
Sv. Jana Křtitele, patrona našeho farního kostela, jemuž je zasvěcen, jsme uctili tuto neděli 21. června slavnostní mši. A tento svátek se slaví i jako tradiční lidová slavnost – karmáš.
Na rozdíl od ostatních světců je u Jana slaveno přednostně jeho narození na svět (24. června), zatímco u ostatních odchod do nebeské vlasti. Ten je u Jana připomínán jako jeho umučení 29.srpna pouhou památkou. Důvodem je význam jeho povolání, pro které byl předurčen a posvěcen již před svým narozením a které církev slavnostně připomíná i vigílií.
Početím Jana Křtitele se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen Janově mučednické smrti, ale nezvykle i jeho narození. Od dnešního dne přesně za půl roku budeme slavit narození Krista.
Narození Jana Křtitele provází zjevný Boží zásah. Manželé Zachariáš a Alžběta jsou již pokročilého věku a nemají děti. Dostávají milost početí a narození vytouženého dítěte. Zachariáš však při svém zážitku v chrámě, kdy se dozvěděl o milosti početí vytouženého dítěte, oněměl. Nyní se Boží zaslíbení naplňují.
Jan Křtitel je poslední postavou Starého Zákona. První příprava na příchod Ježíše Krista se objevuje hned po hříchu člověka, kdy Adam a Eva slyší, že jejich potomstvo rozdrtí hadovi hlavu. A jak jdou dějiny spásy, jeden prorok navazuje na druhého, pokračuje v jeho díle a předává svou službu dál – až k Janovi.
A posláním posledního proroka Jana na prahu Zákona nového, je umožnit Ježíšovi, aby mohl přijít; připravit pro něj terén, jednat tak, aby Ježíš měl na co navázat.
Jan pobýval v blízkosti přechodů přes řeku Jordán a tam lidi vyzýval k pokání. Hlásal blízký příchod Mesiáše a potřebu obrácení. Jan stál v řece Jordánu a kajícníci, kteří se od něj dávali křtít na znamení pokání, vyznávali své hříchy, kterých pod vlivem Janových slov litovali. Jan zdůrazňoval, on křtí jen vodou, ale po něm přijde někdo mocnější, kdo bude křtít Duchem svatým.
Ježíš přišel, aby se s hříšníky dal pokřtít na znamení pokání. Jan mu chtěl bránit slovy: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu však zdůraznil, že je třeba, aby naplnili všecko, co Bůh žádá. Tu Jan poslechl a když byl Ježíš pokřtěn, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje v podobě holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Jan řekl: Hle Beránek Boží, který snímá hřích světa. To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael.“ (Jan 1,29-31)
Jan, za nezištnou věrnost svému poslání položil život. Jako muž hlásající cestu spravedlnosti neohroženě řekl králi Herodovi, že dává lidu špatný příklad. Šel za to do vězení a král ho pak nechal stít.
Ježíš o Janovi dosvědčil: „Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on.“ (Lk 7,28).
Tato slova mají mít význam i pro naši touhu po nebi, kam nás chce Ježíš dostat.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Zamyslím se nad sebou, jak opravdově to myslím se svým obrácením. V čem se mám změnit? Za hlavní obecnou povinnost Jan označil citlivou a pozornou blíženskou lásku. Pak také každému radil dle jeho stavu. Co mám dělat? Vezmu si příklad z Janových kajícníků, kteří nespoléhali sami na sebe a v prorokovi od Jordánu viděli tlumočníka Boží vůle. Nebudu spoléhat na sebe, ale podřídím se vedení duchovního rádce, o kterého Boha poprosím.
Bože, Tys vyvolil svatého Jana Křtitele, aby připravil lid ochotný přijmout Krista; dej svému lidu pravou radost a veď všechny, kdo v Tebe věří, po cestě pokoje a spásy. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
