Ani covidová doba nemůže ohrozit krásu očekávání narození Ježíše a slavnostní náladu přicházejících Vánoc. Takže i náš farní kostel se musel náležitě vyzdobit. Proto opět nastoupili obětaví farníci a pustili se do práce…..

A protože jsou Vánoce svátkem všech lidí, nejenom věřících, takže i trochu té historie svátku Vánoc

Historie Vánoc

Původ slova Vánoce je podle historických pramenů v staroněmeckém výrazu „den wihem Nachten“, který ve volném překladu znamená posvátné noci nebo svaté noci. Pojmenování Vánoc tedy vzniklo v dávné době před křesťanstvím a označovaly se tak dny a noci, spojené se slunovratem.

Postupně se původní výraz změnil na Weihnachten a v českém jazyce na Vánoce.

 Pohanský Slunovrat – období zimní a letní rovnodennosti – byl v dávných dobách očekávanou událostí. Lidé ho oslavovali, protože byl příslibem návratu slunce, a k této době se také váže mnoho přání, říkadel, písní, koled, zvyků a tradic. Oslavy Slunovratu v minulosti tedy byly s největší pravděpodobností základem pozdějších i současných vánočních svátků.

V dobách před křesťanstvím byl slunovrat velmi důležitý. Když se okolo 21. prosince začínal prodlužovat den a zkracovat noc, přibývalo světlo a teplo, byl to velký důvod k oslavě návratu Slunce, které znamenalo nový život a úrodu.

Křesťanská církev a Vánoce – církev se nejdříve snažila původní pohanské zvyky zrušit, ale protože byly mezi lidmi dlouhodobě zakořeněné, nesetkala se tato snaha s pochopením. Křesťané se tedy rozhodli využít oblibu období slunovratu mezi lidmi pro šíření  víry a křesťanské  filozofie. Křesťané oslavy narození Ježíše Krista a Vánočních svátků soustředili právě do období oslav slunovratu. Vánoce byly křesťanskou církví uznány jako církevní svátky ve čtvrtém století našeho letopočtu (první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330). Vánoce se staly součástí kultury všech křesťanských národů a přibližně od 16. století se slaví v takové podobě, jak je slavíme v současnosti.

A proč zrovna 25 prosinec? V Římě se narozeniny významných mužů, pokud nebylo známé přesné datum jejich narození, slavily v některý jiný významný den a z této tradice později vycházeli i křesťané. Když chtěli pravidelně uctívat narozeniny Ježíše Pána, ale z evangelia nebylo možné zjistit, kdy se skutečně narodil, zvolili nakonec 25. prosinec. Vysvětlení je poměrně jednoduché. Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, Kristus byl počat o jarní rovnodennosti a musel se tedy narodit o zimním slunovratu – 25. prosince. Tento den byl i v starém Římě významný, protože slunce nabíralo novou sílu a tak to byl ten nejlepší den pro uctívání Krista, který pro nás křesťany byl, je a zůstane „Světlem světa“.

 Vánoční zvyky

Vánoční stromek

Zdobení stromečku jako vánoční obyčej pochází z Německa (jedna z nejstarších zmínek o ozdobeném stromku v místnosti je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570). Z Německa se zvyk v 19. století rozšířil po Evropě, a to spíše ve městech než na venkově.

V Čechách ozdobený vánoční stromek poprvé postavil ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich ve své vile v Libni, jako překvapení pro své přátele o Vánocích roku 1812. První svíčky se v Zemích koruny české na vánočním stromku objevily roku 1860. Po českém venkově se však vánoční stromeček jako tradice rozšiřoval jen velmi pomalu.

Betlém

Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození.

Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.

Do lidového prostředí v Českých zemích se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18. století. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho malířů a pozlačovačů, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Hledali tedy jiný způsob, jak se uživit a začali s výrobou betlémů, které se umísťovaly v domácnostech.

Krásné a milostiplné svátky vánoční ……..