na konci dnešní mše, v neděli 6. září, proběhlo slavnostní žehnání automobilům
Žehnání dopravních prostředků a zařízení
Žehnání nebo požehnání je duchovní úkon (svátostina), který vyprošuje dobro v různých ohledech života – ať už přímo lidem nebo pro konkrétní činnosti, životní kroky, ale také místa nebo věci spojené s lidským životem a stvořením (přírodou).
Pramenem, z něhož se požehnání udílí, je sám Bůh. Latinský výraz pro žehnání zní „benedictio“, což znamená „vyslovovat dobro. Požehnání je tedy modlitba, kdy vyprošujeme, aby Bůh vyslovil své slovo dobra, protože tam, kde Bůh něco vyslovuje, to se také děje. Žehnáním vyprošujeme dobro, které lidsky nemůžeme zprostředkovat, věříme však, že Bůh jej dát může v daleko větší míře, než si člověk představí.
Katechismus (odstavec 1671 až 1672) popisuje, že „každé požehnání je chválou Boha a prosbou o jeho dary. Křesťané jsou v Kristu požehnáni Bohem Otcem „rozmanitými duchovními dary“.
Proto církev uděluje požehnání tak, že vzývá Ježíšovo jméno a obvykle dělá svaté znamení Kristova kříže.“ (gesto velkého kříže je vyhrazeno jen kněžskému žehnání, laici ho používat nesmí).
Je vhodné, když často žehnají rodiče svým dětem. Požehnat je vhodné lidem před důležitým životním krokem či cestou (nejen před svatbou apod.).
Lze se obrátit na kněze, aby požehnal nový dům či byt; stavbu, dílnu nebo jakékoli zařízení, kde se pracuje s lidmi, pro lidi nebo kde probíhá jakákoli humánní služba. Požehnání drobných předmětů (růžence, řetízky, obrázky) může proběhnout v návaznosti na bohoslužbu přímo v kostele. Častým se stává požehnání automobilu.
Žehnací modlitba.
Všemohoucí Bože, Stvořiteli nebe i země,
od tebe má člověk schopnost
dělat věci krásné a velké;
dej těm, kdo budou užívat tohoto dopravního prostředku (auta, …),
ať jezdí bezpečné a opatrně,
ať jsou ohleduplní vůči druhým
a na všech jejich cestách,
za prací i za odpočinkem,
ať je provází Kristus.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Patronem řidičů je sv. Kryštof