Jak jsem již informovali, v sobotu proběhl, pod patronací hlavního organizátora otce Adama, zájezd farníků na trase dřevěných kostelíků v Hrabové, Řepiště a v polském Kapiasu. Program bohatý, nálada a jídlo výborné.
V minulém týdnu proběhly mše svaté za úrodu, jak už je novou tradicí, u kaplí v Hrabství, Jakubčovicích a Skřipově. foto: Skřipov - Mirka Blair, Hrabství - Ondra Černík
Jak již se stalo tradicí, naší farníci se pustili do stavění májky, prastarého lidového zvyku. Tentokráte za pomocí obce a zejména mladých skřipovských hasičů a osobní angažovanosti starosty obce. A je jen dobře, když v tomto hasiči vytrvají a tuto tradici časem převezmou za svou. Současně se provedl "zahradní úklid" fary. akce se vydařila, májka stojí.... díky všem účastníkům a i farnicím, které připravili pohoštění.
NEFORMÁLNÍ VÝBOR PROVOZNÍCH ZÁLEŽITOSTÍ FARNOSTI (FARNÍ VÝBOR) V naší farnosti byl ustanoven neformální poradní výbor otce Adama, řešící provozní aktivity farnosti. Oblast řešené problematiky v tomto roce Církevní ( akce spojené s církevními svátky) 26.5. sv. mše u kaple –ukončení křížových dnů 28.5. Floriánská mše 18.6. 1.sv. přijímání 11.6. Boží tělo 25.6. karmáš (do budoucna obecní den + farní den) sv. Jan Křtitel, patron kostela, slavnostní mše sv., připomenutí J.E.Víchy, skřípovského rodáka, odpoledne „veselé okénko“ na farní zahradě Světské Stavění máje – spolu se SDH - 29.dubna Zájezd Polsko – 27.5. Kácení máje + snošky – pro veřejnost, obec - 28.5. neděle Vánoční strom – pro veřejnost, spolu s obcí, školou Adventní koncert – pro veřejnost Příprava na slavnost 180 let vysvěcení kostela v roce 2024 Provozní – investiční akce Oprava kněžské hrobky – sponzoři Oprava soklu, schodiště – reklamace – Oprava zvonění Oprava hodin Ověřit možnosti výmalby kostela Oprava okenních žaluzií věže
Čtvrtek - poslední večeře Páně. Podle tradice, ve čtvrtek na mši sv. dnes otec Adam umýval nohy farníkům, tak jako Ježíš svým učedníkům. Pátek - Velký pátek, den ukřižování Páně. V naší farnosti se uskutečnila Křížová cesta farníků po obci se čtrnácti zastaveními, jako připomínka cesty Ježíše s křížem na vrch Golgoty. Velkopáteční církevní obřady a svěcení velikonočních pokrmů na Boží hod velikonoční foto: M.Lindovský, O.Černík, M.Balharová
Svatý týden před Velikonocemi začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním. Během týdne slavíme tzv. Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Poté následují dva svátky velikonoční, které se slaví v neděli a pondělí. Na začátku Svatého týdne, tedy týdne bezprostředně ústícího do Velikonoc, kdy si připomínáme Kristovo utrpení, stojí Květná neděle, která se vyznačuje tím, že si věřící do kostela přinesou kočičky, které nám otec Adam posvětil. Připomínají nám tak Ježíšův vjezd do Jeruzaléma a to, že ho lidé vítali máváním zelených ratolestí. Ve středu po mši svaté budeme zdobit ve farním kostele Boží hrob a Getsemanskou zahradu; na Velký pátek v 9:00 hod. půjde obcí průvod Křížové cesty.
Na úvod pár informací k samotným Velikonocím.... V náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému došlo třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum, tedy období od Zeleného čtvrtka, Velkého pátku a Bílé soboty, tedy až do sobotní vigilie. V nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do Letnic. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egypského otroctví. Velikonoce jsou tedy původně svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský. Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. Zelený čtvrtek – první ze čtyř svátečních velikonočních dnů. Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není nic zeleného. Zvyk jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí. My křesťané si na Zelený čtvrtek
Dnešek je významný tím, že tato středa je tzv. Popeleční středa, kdy začíná 40ti denní období půstu a duchovního rozjímání před Velkým pátkem a svátky Velikonoc. Proto i v naší farnosti se na dnešní mši svaté udělovalo pomazání popelcem. A kdo se z věřících nemohl zúčastnit středeční bohoslužby a pomazání popelcem, udělal to na dnešní, nedělní bohoslužbě 26. února ve farním kostele.