Uncategorized

Vánoce jsou tady. Ve čtvrtek 24. prosince - Štědrý večer, očekávání příchodu Spasitele, pro děti konečně přišel i Ježíšek . Ve farním kostele , ale i v obou kaplích na Hrabství a Jakubčovicích proběhly mše. Ve Skřipově, po "první Půlnoční" v 20.00 hod, se díky pochopení paní Věrky Víchové nesly obcí z místního rozhlasu  malebné vánoční melodie zakončené Tichou nocí, přesvátnou nocí... A letos byla ve farním kostele i skutečná Půlnoční mše ve 24.00 hod ......a Ježíšek se v jesličkách chléva v Betlémě narodil, radujme se. A je jen škoda, že se věřící, bratři a sestry z přifařených obcí Jakubčovic a Hrabství neumí podělit na těchto společných web stránkách o radosti a aktivity z "jejich farního života".   A i o Vánocích neuškodí se poučit: Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Ješua, zkrácené formy Jehošua: „Jahve je záchrana“ – „Bůh zachraňuje“. Dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože zachrání svůj lid od hříchů“. Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš), „pomazaný“. Spojení obou jmen: "Ježíš Kristus" je pak nejhlubší a nejkratší vyznání víry, neboť vyjadřuje, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a zároveň pravý člověk přinášející člověku záchranu (spásu).

Ani covidová doba nemůže ohrozit krásu očekávání narození Ježíše a slavnostní náladu přicházejících Vánoc. Takže i náš farní kostel se musel náležitě vyzdobit. Proto opět nastoupili obětaví farníci a pustili se do práce..... A protože jsou Vánoce svátkem všech lidí, nejenom věřících, takže i trochu té historie svátku Vánoc Historie Vánoc Původ slova Vánoce je podle historických pramenů v staroněmeckém výrazu „den wihem Nachten“, který ve volném překladu znamená posvátné noci nebo svaté noci. Pojmenování Vánoc tedy vzniklo v dávné době před křesťanstvím a označovaly se tak dny a noci, spojené se slunovratem. Postupně se původní výraz změnil na Weihnachten a v českém jazyce na Vánoce.  Pohanský Slunovrat – období zimní a letní rovnodennosti – byl v dávných dobách očekávanou událostí. Lidé ho oslavovali, protože byl příslibem návratu slunce, a k této době se také váže mnoho přání, říkadel, písní, koled, zvyků a tradic. Oslavy Slunovratu v minulosti tedy byly s největší pravděpodobností základem pozdějších i současných vánočních svátků. V dobách před křesťanstvím byl slunovrat velmi důležitý. Když se okolo 21. prosince začínal prodlužovat den a zkracovat noc, přibývalo světlo a teplo, byl to velký důvod k oslavě návratu Slunce, které znamenalo nový život a úrodu. Křesťanská církev a Vánoce - církev se nejdříve snažila původní pohanské zvyky zrušit, ale protože byly mezi

Nadešel čas adventní. Čas, který i bez koronavirové epidemie, vyžaduje zklidnění mysli, otevření srdce i duše rodině, přátelům, k přicházejícím svátkům vánočním. A křesťanským tradicím. Proto byl dnes na naší farní zahradě rozsvícen vánoční strom, osvětlen betlém a zprovozněna pro potěchu dětí i zvonička štěstí. Ale nic se neudělá samo, nic není zadarmo. Minulý týden byl za pomocí obce postaven strom, farníky vyzdoben. Včera přibyl betlém i zvonička. A dnes vše, za doprovodu vánoční hudby, v atmosféře ladovské zimy, před 17. hodinou rozsvíceno, zprovozněno. A lidé přicházeli a těšili se z toho, že doba adventní byla takhle započata. Děkujeme všem, kteří se na této akci podíleli - sponzorům, obci, farníkům.

Tuto neděli v 17.00 hod bude na farní zahradě rozsvícen vánoční strom. Vzhledem k současné koronavirové situaci nebudou však probíhat obvyklé oslavy s tímto spojené. Individuálně je však možné si prohlédnout nainstalovaný betlém a děti si můžou nově  zazvonit na zvoničce štěstí, které jsou u vánočního stromu zpřístupněny, a to každý den  do 18.00 hod. Nedělní rozsvícení vánočního stromu bude doprovázeno reprodukovanou hudbou. A ať vás to nemýlí. Na náhledovém obrázku je zobrazen stromek, který na svou příležitost stát se stromem vánočním, bude muset ještě pár roků počkat, ale už je zasazen a roste.

Blíží se doba zklidnění, čekání na příchod Ježíše, blíží se doba adventní.... Farníci ve spolupráci s obcí (poděkování za pochopení a vstřícnost patří starostovi ing. Čechovi) proto už tento týden postavili vánoční strom ( dar od p. Lady  Kaiseršotové). Dnes pověsili světelné řetězy, zlaté ozdoby  a aby se děti nově měli čím potěšit, vznikla v dílně Karla Hona krásná zvonička štěstí (sponzoři - Karel Hon, Milan Lindovský). A i když v příští neděli 29.11.  bude slavnostní rozsvícení stromu a betlému bez tradičního koncertu a punče, věříme, že se bude všem líbit. Základní informace o adventu Roční okruh církevních svátků se nazývá církevní rok. Jeho části zpřítomňují liturgickým slavením jednotlivé etapy dějin spásy. Nový církevní rok začíná první adventní nedělí. Název pochází z latinského slova "adventus" (příchod). V křesťanském smyslu slova tento výraz označuje příchod Mesiáše, který se uskutečnil narozením Ježíše Krista a slaví se o Vánocích (25.12.). V adventu se křesťané vžívají do atmosféry dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele do lidských dějin a zároveň oživují touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. Dnes trvá adventní doba 4 neděle před slavností Narození Páně (25.12.). První začátky adventu se objevily v jižní Galii a

křesťanské Dušičky a Slavnost Všech svatých - 1.,2. listopadu Slavnost Všech svatých vychází z historické události zasvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) Panně Marii a všem svatým mučedníkům 13. května 609. Avšak na křesťanském východě se slavil společný svátek všech mučedníků již od 4. století. Od 8. století se v Irsku a v Anglii, u Keltů a Franků začal slavit svátek Všech svatých (nejen mučedníků) 1. listopadu. Toto datum se ustálilo proto, že u Keltů začínal v tento den nový rok.  Slavení svátku Všech svatých se brzy rozšířilo a v Římě se slaví pravidelně od 9. století. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou proti tomu vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky (duše v očistci) jsou rovněž katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé. V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, protestanti tento den znají jako Památku zesnulých. Z evropského svátku Dušiček pak vznikl anglosaský svátek Halloween. Oba tyto dny vzpomínají pozůstalí na své zemřelé příbuzné a přátele. Přicházejí na hřbitovy, kde očistí okolí hrobu, položí věnce a květiny. Pak zapálí svíčku a v tichu se pomodlí za spásu duší. Říkalo se, že pokud o Dušičkách prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy. POVOLÁNÍ SVATÝCH Svátky těch, kteří nás

I když se to v současné covidové době nezdá, advent se blíží. A k tomu náš obyčej - rozsvícení vánočního stromu. A protože nechceme pořád kácet stromy v lese pro vánoční strom, tak jsme se rozhodli vysadit na naší farní zahradě stromek, který bude za pár let sloužit jako vánoční strom. Jeho výsadba proběhla symbolicky v předvečer oslav čsl. státnosti 28. října. Děkujeme organizátorům a sponzorům celé akce: rodině Josefa a Petra Víchy, rodině Karlu Hona a rodině Lindovských.

Milí farníci, bratři a sestry,   od čtvrtka 22.října do 3.listopadu vstoupilo na území České republiky v platnost další, přísnější preventivní opatření proti šíření koronaviru. Omezení pohybu osob a pobývání na veřejně přístupných místech v počtu maximálně dvou osob se vztahuje i na bohoslužby s výjimkou svateb a pohřbů, kde je povolena účast 10 osob. Nová opatření prakticky znamenají zrušení veškerých veřejných bohoslužeb včetně návštěv kostelů ve větším počtu než dva. Mše svaté budu proto sloužit bez přítomnosti věřících, na úmysl, na který by byly odslouženy veřejně.   Děkuji za pochopení. P.Mario Račko

  V pátek 16. října je církevní svátek sv. Hedviky, patronky Slezska. Tento svátek se vždy v naší farnosti slavil jako karmáš - byla slavnostní mše a pak následoval i slavnostní oběd. Pekly se koláče, scházela se rodina. I v dnešní době, kdy na velké sešlosti a  oslavy není příhodná doba, si alespoň v úzkém rodinném kruhu připomeňte naši patronku sv. Hedviku a její duchovní odkaz. A ještě k tomu našemu  "karmašu". Slovo pochází k německého "kirchmasse" tedy kostelní mše. neboli mše zasvěcená patronu kostela. A z toho kirchmasse se postupně stal náš karmaš. V Čechách zase mají  posvícení ( tedy svátek, uctění toho, komu byl zasvěcen kostel - svatého patrona kostela farnosti) nebo hody, protože se tento svátek slavil  a lidé hodovali. Z uvedeného taky vyplývá, že naše farnost má vlastně karmaše dva - na sv. Hedviku, patronku Slezska a ten hlavní by ale měl být na sv. Jana Křtitele, patrona našeho farního kostela (24. června). SV. HEDVIKA SLEZSKÁ Hedwigis, ducissa Polonorum Postavení: vdova, řeholnice Úmrtí: 1243 Patron: Slezska, Polska, Berlína, Vratislavi, Třebnice a Krakova; vyhnanců z vlasti a snoubenců Atributy: bosé nohy, boty v ruce, knížecí koruna, model kostela, soška P. Marie ŽIVOTOPIS NARODILA SE ASI ROKU 1174.